Informační chovatelský portál

Doporučujeme
Další drobnosti

Valid XHTML 1.0 Transitional

TOPlist

Hračky pro krotké paopoušky a možné problémy

Mel jsem samičku andulek která byla robustnější a její mláďata byla poměrně dost často postižena na nohách tím, že je samice „rozlehla“. U jednoho se mi to nepodařilo dát do pořádku, a moje přítelkyně mně ukecala že si ho necháme jako domácího mazlíčka.

Jelikož jsem měl andulku jako kamaráda od dětství, nebránil jsem se tomu. A tak začalo naše soužití s Honzíčkem. Protože jsem ho často brával do ruky z hnízda, tak se jí nebál. Do týdne uměl sedět na prstě a do dvou měsíců opakoval nezřetelně svoje jméno. Vše se vyvíjelo velmi dobře. Pak ale začala přítelkyně chodit do práce a Honzíček zůstával celá dopoledne sám doma. Musím říct, že byl velmi společenský, vyhledával naši přítomnost, žvatlal si svoje jméno čím dál tím lépe. Prostě klasický domácí mazel. Ale protože byl doma tak sám, rozhodli jsme se mu pořídit hračku na ukrácení volné chvíle. A tak se mu pohupovali v kleci čtyři balónky pověšené na jednom provázku jako sněhuláček, každý měl v sobě rolničku. No co Vám budu vykládat, byl z nich unešený. Nejdříve se mu podařilo rozvázat spodní uzlík, takže se váleli dole v kleci. Trávil s nimi veškerý volný čas. Dokonce i mimo klec když jsme mu je vyndali je honil po stole, po zemi, házel je ze stolu na zem, prostě sranda.

Jaké ale bylo naše překvapení, když se začal chovat odtažitě. Útočil na nás když jsme ho brali z klece, dokonce i mimo ní kloval do všeho co viděl. Mluvit nepřestal, dokonce si osvojil další slova, ale agresivita neustávala. Tak jsem dobyl názoru, že za to můžou balónky. Když se nad tím zamyslím, je to pochopitelné. Tráví s ním veškerý čas, má je u sebe v kleci. Dělají mu společnost a tak je před námi chránil.

Po této zkušenosti se mi hlavou převalují vzpomínky a různé dotazy čtenářů mého webu, ve kterých popisovali agresivitu a nezájem svého papouška. Dnes bych jim položil jednu otázku: „ Má papoušek v kleci hračky?“. Pokud ano, dával bych jim za vinu nezájem papouška o člověka. Ve své touze po společnosti se upne na hračku, která je mu stále nablízku.

Samotné ochočování je v podstatě založeno na tom, že papoušek vyžaduje společnost, je to družný pták. Protože nemá poblíž jedince svého druhu, upne se na člověka. Přestane se ho bát, zvykne si na jeho hlasové projevy a snaží se je napodobovat. Dokonce si dokáže spojit nějaký zvuk s jistou „akcí“ takže někteří papoušci pozdraví, když se otevřou dveře a tak podobně. Čím je papoušek větší, je jeho chování „inteligentnější“, což je díky jeho většímu mozku.

Jak je asi jasné, při ochočování je tedy lepší nedávat papouškovy žádné hračky na ukrácení volné chvíle, ale plně se mu věnovat. Jakmile se utvoří pevné pouto mezi ním a člověkem, neměl by bát problém mu nějakou tu hračku dát.

Závěrem si dovolím ještě pár slov o našem Honzíčkovi. Po čase si balónků tak moc nevšímá, pokud je s námi. Přesto je stále docela agresivní. Projevuje se to hlavně u mé přítelkyně, já mu tolik nedovolím, takže si na mě tak nedovoluje. Pokud nechci aby mi sedal na hlavu, což je jeho oblíbené místo na přistání, tak s ni mírně zatřesu a opakuji to dokud nepřistane na rameni. Pokud mi pobíhá po klávesnici a klovne mě do prstu, šťouchnu do něj tak, by pochopil že takto ne. Většinou po takovém šťouchnutí odletí pryč. Nesmíte nechat by domácí mazlíček ovládal Vás, nebo se stanete jeho hračkou.

Přeji mnoho radosti s domácím mazlíčkem. Ať Vám dělá jenom radost. Můžu říct, že koupající se papoušek na stole, to je zdroj zábavy na nějakou tu chvíli.

V pravém menu si můžete vybrat další články k přečtení.




design by morpheus
smidla.eu © 2008