Většina malých dětí někdy přišla za rodiči, s prosebným výrazem ve tváři a požadovaly pořízení nějakého zvířátka. Ne vždy se však setkalo toto žadonění s kladným přijetím. V mnoha případech to mohlo být i tím, že rodiče měli strach, plynoucí z nedostatku informací. „Dovedeme se vůbec o nějaké zvířátko postarat tak, aby netrpělo a zároveň abychom se nestali jeho posluhovači, honící se jen za jeho blahem?“. Ptáte se možná právě nyní, možná jste se touto otázkou zabývali. Pokusím se poskytnout Vám informace co se chovu papoušků týče do takové míry, jak jen to půjde. Můžu situaci popsat z vlastní zkušenosti, neboť i já jsem jednou za rodiči přišel s touto prosbou.
Nejprve si tedy musíte uvědomit, že zvíře není stroj, který můžete uschovat do šuplíku v případě ochabnutí zájmu, ale že to je živý tvor, který potřebuje péči i v době dovolených, když jste nemocní, a také když se vám prostě nechce. Věřte mi, vše se dá docela dobře zvládat, stačí jen chtít. Když jsem choval papoušky jako dítě a bydlel u rodičů, vždycky jsem poprosil mamku, aby se mi o ně postarala. Vybavil jsem ji přesnými instrukcemi, kdy a jak co udělat a mamka to zvládla. Je pravda, že se jednou při mojí dovolené ztratila jedna andulka, ale to je riziko, které jsem musel podstoupit. Po návratu z dovolené mi tvrdili, že uletěla, stane se. V takových případech buďte umírnění a chápaví. Jsme jenom lidé. Moje přítelkyně tento problém řeší přes sousedku, která chodí pravidelně krmit a měnit vodu, nyní již zvládne i vyčistit klec, při delší dovolené. Pamatujte na tyto problémy předem, neboť řešit je zpětně se nemusí vyplatit.
Velmi důležitá je také otázka jaký druh zvolit? Všichni ptáci mají stejné nároky, co se týče základní péče, avšak někteří vyžadují i „nadstandardní“ péči, která zabere více času. Někteří ptáci jsou tiší a hodí se tak i do panelákového bytu, jiní naopak křičí tak hlasitě, že by sousedi brzy protestovali. Velmi hluční jsou papoušci američtí, převážná část afrických druhů a někteří australští. Také záleží na velikosti. Malý ptáček nekřičí většinou tak hlasitě, i když výjimky se najdou. Velikost je také potřeba uvážit z hlediska nároků na prostor. Umístění takového Žaka do klece pro andulku je velmi nevhodné! Pták by se měl v kleci pohodlně otočit a musí mít možnost základního pohybu. Při sezení na bidýlku nesmí ocasem „šourat“ po zemi a hlavu sklánět před stropem klece. Pokud umožníme ptáku volný pohyb po místnosti a klec používá jen na přespání, odpočívání a krmení, nemusí být zas tak velká. Avšak nikdy nesmí ptáka omezovat, jak již bylo popsáno v sezení a v pohybu. Dalším faktorem důležitým při výběru, je strava. Někteří papoušci jí zrno, jiní převážně hmyz a někteří nektarovou šťávu. I když se situace na trhu podstatně zlepšila a k dostání je po celý rok vhodné krmivo, nemusí to být pravidlem a najdou se takové lokality, kde hmyz seženete jen velmi špatně.
Předchozí odstavec se věnoval převážně problematice jednoho papouška, kterého si majitel pořídí na ochočení. Jiná situace nastává, pokud se hodláte zabývat chovem. V takovém případě je potřeba dbát na mnohem více věcí. Nejprve je potřeba si ujasnit, budeme li ptáky chovat celoročně ve venkovní voliéře, voliéře s ochranným prostorem, nebo ve voliéře s temperovaným ochranným prostorem, a nebo v kleci. Některé druhy jsou schopni přečkat naši zimu jen s minimálním ochranným prostorem, jiní potřebují celoročně skleníkové prostředí. Proto si nejprve prostudujte jednotlivé druhy, vyberte si, které byste chtěli chovat, porovnejte jejich nároky s Vašimi možnostmi a na základě tohoto si zvolte vhodné druhy. Tento výběr pak ještě podrobte prozkoumání po přečtení nějaké literatury, zaměřené na Vámi vybraný druh. Mějte také na paměti, že se některé druhy nesnesou i mezi sebou, natož tak s jinými ptáky. Podcenění tohoto faktu může vést k věčným potyčkám a někdy i k usmrcení ptáků. Velmi vhodná je návštěva několika chovatelů, kteří Vám mohou poradit jak při výběru ptáku, tak i při vyrábění chovných zařízeni.